Smrt po jeho boku kráčí,
své černé rty v krvi smáčí.
Pro jeho záchranu není naděje
a Smrt se jen hlasitě zasměje.

Ledový zjev však brzy unikl svým pánům zlým,
Již nikdy nechce jít za chtíčem svým.
Teď splácí dluh, splatit nejde,
ke straně dobra znovu přejde.

Tak putuje světem dál a dál
a vrací životy, které vzal.
Na hlavu kápi a na tělo plášť.
Co cítí? Nic! Jen lítost a zášť.

Již není tím, kým kdysi byl,
smrt již dávno opustil.
Pořád má na rukou krev,
avšak již není ledový zjev

Teď je pán ledu, první z posledních…